Je třeba upéct cukroví, připravit vánoční večeru, navštívit rodinu a přátele – nebo je naopak přivítat u nás doma. Je třeba zabalit dárky, a pak jiné zase rozbalit.

„Pokojný vánoční čas“, zpíváme.
„Veselé Vánoce“, přejeme si navzájem.

Možná bychom se ale mohli pozvat ke zpomalení.
Ne nutně tím, že budeme dělat méně, ale tím, že si začneme všímat malých chvilek, které k nám přicházejí. Těch okamžiků, kdy můžeme být přítomní tady a teď a kdy tuto přítomnost můžeme vnést i do vánočního času – i když je obvykle intenzivní a nabitý.

Tady je 5 jednoduchých tipů:

Pět minut ráno po probuzení

Na Štědrý den i v ostatní vánoční dny si po probuzení dopřejte alespoň pět minut pro sebe.

Vnímejte své tělo.
Obraťte pohled zpět k noci: Jak jste spali? O čem se vám zdálo?
A potom se podívejte vpřed: Jak chcete prožít právě tento den? Možná si stanovíte malý záměr – jemné nasměrování.

Okamžik jen pro sebe

U vánočního stromku. Nebo pod vánoční hvězdou.
Zastavte se.
Tři pomalé vědomé nádechy a tři vědomé výdechy.
Ne proto, abyste něčeho dosáhli, ale abyste spočinuli tam, kde právě jste.

Vděčnost na konci dne

Když den končí, zkuste na chvíli zůstat v tichu:

Co pro vás bylo dnes důležité?
Co se vás dotklo?
Co z toho, co se během dne událo, ve vás probouzí vděčnost?

Prostor i pro to těžké

Říká se, že Vánoce jsou časem radosti a světla. A možná tím jsou ještě víc, když je dokážeme vyvážit i přijetím tmy a temnoty – toho, co je obtížné.

Dopřejte si i o svátcích pojmenovat to, co vás tíží.
Klidně si to napište.
Ne proto, abyste to analyzovali – ale abyste tomu dali prostor.

Pohyb a čerstvý vzduch

Jděte se projít.
Rozpohybujte tělo.
Nechte chlad a vítr, zimní světlo nebo tmu, aby se s vámi potkaly. Tak, jak jste a tam, kde jste.

Možná není o vánočních svátcích čas na dlouhé meditace. Ale možná je čas na tyto malé okamžiky, ve kterých můžeme na chvíli spočinout. A najít v sobě o kousek více klidu.