Spravedlnost mezi sourozenci neexistuje!
Spravedlnost mezi sourozenci neexistuje!
Jesper Juul odpovídá na dotazy rodičů
Je možné a žádoucí, aby sourozenci dostávali od rodičů všeho stejně? Aby mezi nimi rodiče v duchu férovosti nebo spravedlnosti nedělali žádné rozdíly?
Otázka
Máme dvě děti: pětiletou dceru a sedmiletého syna. Jako rodině se nám daří vcelku dobře, ale trápí nás jeden problém: naše děti trvají na tom, abychom k nim byli co nejvíce spravedliví a přistupovali k nim za všech okolností stejně. Všechno to začalo oslavou prvních narozenin naší dcery.
Starší syn se velmi rozzlobil, když zjistil, že jeho sestra dostala dražší dárek než on (jeho narozeniny slavíme jen o deset dní dříve). Dokola opakoval, že to „není fér“. A tak nám nezbylo nic jiného než mu dát těch sto korun, což byl rozdíl v ceně jejich dárků. Syn si totiž na spravedlnost velmi potrpí a dcera se mu v tomto ohledu začíná podobat. Jako rodiče také věříme, že je důležité, aby naše děti vyrůstaly v prostředí, které je spravedlivé pro všechny.
Postupem času jsme si v rodině vytvořili tradici, která spočívá v tom, že dárky pro děti, k Vánocům nebo narozeninám musejí stát vždy stejně. A pokud tomu tak není, jednoduše doplatíme rozdíl tomu, čí dárek je levnější.
Doufali jsme, že se to časem změní, jak budou děti starší, ale naopak, je to stále horší. Dcera se například strašně vzteká, když babička odstraní z dárků cenovky. Tyto požadavky našich dětí se nelíbí zejména manželově sestře, na rovinu nám řekla, že nakupování dárků pro ně jí vůbec nedělá radost. Zdá se, že jsme někde udělali chybu. Prosíme o Vaši pomoc, rádi bychom situaci změnili, ale nevíme jak.
Odpověď Jespera Juula
Většina malých dětí má dobře vyvinutý smysl pro spravedlnost, který se často projeví, když zjistí, že jsme se k nim zachovali jinak než například k jejich sourozencům. Jsou z toho frustrované a zmatené, mají pocit, že jsme se vůči nim nezachovali fér. Zdá se, že právě takto se cítil Váš syn, když poprvé zažil situaci, kdy jeho sestra dostala dárky, aniž by je dostal i on. Pro většinu dvou- až čtyřletých dětí je to nová a obtížná situace.
Pokud k tomu v rodině dojde, rodiče se musejí rozhodnout: Chceme, aby se naše děti naučily přijímat realitu takovou, jaká je, nebo je chceme za každou cenu ochránit před frustrací, zklamáním, pocity vzteku či smutku? Pokud jste sentimentálnější či romantičtější, zvolíte si pravděpodobně druhou možnost. Nicméně časem si takové rozhodnutí vybere svou daň. Konfliktům se stejně nevyhnete a Vaše snaha „vychovat“ celý okruh rodiny a přátel, aby hráli toto sentimentální drama s vámi, je hodně těžký úkol. Radost dětí z dostávání dárků se vytratí, stejně jako zmizí radost těch, kteří je budou chtít obdarovat.
Konflikt jako příležitost k růstu
V rodině se málokdy vyplácí dělat rozhodnutí, jež jsou až příliš ochranářská, tj. taková, která mají zabránit konfrontaci nebo konfliktu. Bez ohledu na to, zda jde o vztah mezi dětmi, mezi rodiči a dětmi, nebo mezi rodiči samými, takováto rozhodnutí mají pokaždé stejné následky: postupem času konfliktů stále více přibývá a zpravidla bývají mnohem závažnější povahy. Pro dospělé i děti platí, že osobní a sociální rozvoj málokdy probíhá tam, kde panuje nekonečná harmonie. Právě v konfliktech dozráváme a učíme se něco nového jak o sobě, tak o druhých a o životě jako takovém. Moderní rodiče a instituce, jakými jsou školy a školky, se ze všech sil snaží konfliktům předcházet, odvracet je a vyhýbat se jim. Považuji to za jednu z hlavních příčin, proč v dnešní době mnoho dětí nemůže rozvinout své sociální dovednosti.
To neznamená, že by rodiče měli konflikty uměle vyvolávat. Konflikty se objevují přirozeně, samy od sebe. Často přicházejí ve chvíli, kdy je nejvíce potřebujeme. Je proto důležité, aby děti měly kolem sebe dospělé, kteří jim vlastním příkladem ukazují, jak mohou těmito konflikty (vnitřními nebo s jinými lidmi) konstruktivně procházet. Z dlouhodobého hlediska jim vůbec neprospívá, když se dospělí snaží konfliktům vyhýbat.
Nespravedlivý život
Co tedy dělat, když je Vaše tříleté dítě frustrované, protože si myslí, že není fér, když jeho mladší sestra dostane deset dárků v jeden den, a on žádný? Nebo když je její vánoční dárek větší nebo dražší než ten jeho? Jednoduše ho obejměte nebo si ho posaďte na klín, pohlaďte ho a řekněte něco jako: „Vidím, že jsi zmatený a smutný, a je to v pořádku. I to je něco, čemu se potřebuješ naučit, než vyrosteš.“ A když odpoví: „Ale to není fér!“, můžete například říct: „Ano, svým způsobem to není fér. A život také není vždycky fér. Někdy ti mohu pomoci to změnit, ale není v mé moci proměnit svět v místo, kde vládne jen spravedlnost.“
Až bude mít jeho sestra narozeniny příště, nebude už tak frustrovaný. A když mu pak budou čtyři nebo pět let, naučí se, že dárky k narozeninám dostáváme, jen když máme narozeniny.
Jde o to, že nic takového jako spravedlnost či férovost neexistuje! Můžeme usilovat o sociální nebo politickou spravedlnost nebo za ně bojovat, ale faktem zůstává, že jako lidé jsme různí. Chceme-li se tedy k dětem chovat „férově“ a „spravedlivě“, musíme k nim přistupovat různě, nikoli stejně. Děti se tomu potřebují naučit, místo aby se honily za nemožnou a iluzorní rovností. Jinak se stane to, co se stalo ve Vaší rodině: Nebudete mít šťastné a štědré děti, ale rozvinete tyranii spravedlnosti a rovnosti, která činí vás všechny stále nespokojenějšími a nešťastnějšími.
Proto je potřeba si s dětmi co nejdříve promluvit a říct jim například: „Od chvíle, co jste se narodily, jsme se snažili dělat všechno pro to, abyste necítily smutek či vztek, když… Teď si uvědomujeme, že se stal pravý opak. Není to vaše chyba, je to naše odpovědnost. Proto už nebudeme vynakládat tolik úsilí na to, abyste v duchu férovosti dostávaly všeho stejně. Od této chvíle vám budeme kupovat dárky s ohledem na vaše individuální potřeby. Takové, které vám udělají radost, i když nebudou stejně velké nebo stejně drahé. Jelikož to, jak jsme to dělali doteď, nás všechny činilo nešťastnými.“
Dejte dětem možnost protestovat a vznášet námitky, ale nedovolte, aby Vám zabránily to změnit. Věřím, že nejpozději do roka se Vaše rodinná kultura promění k větší spokojenosti všech.